Dojmy z představení MARYŠI

Dojmy z představení MARYŠI

Dopoledne

Co vás na dnešním představení zaujalo? Bylo to velmi dobře zpracované.

Herecké výkony, moc se mi to líbilo.

Zahráli to pěkně. [cely] 

Ten styl zpracování, jedou tam fakt na ostro. Herci se snaží celou hru prožívat.

Dobré herecké výkony, jen trvalo, než se ze začátku rozjeli.

Určitě ten děj, bylo to hrozně napínavý a docela drastický chvílema.

To povyšování bylo až někdy nepřiměřený, ženy byly jako takovej odpad, méněcenný.

 Bylo to dobře nastudovaný, podali to pěkně.

Dřív byly zažitý ty svazky z rozumu, ale v dnešní době by to neprošlo.

Že to není v životě tak jednoduchý…děti musely poslouchat své rodiče, byly hodně ovlivňovaný.

Večer

Popravdě řečeno, nic moc. Je to kolikátá Maryša, kterou jsem viděl a přišlo mi, že s tím neudělali nic jiného, než…co to bylo.

Bylo to perfektně udělaný, skvělé herecké výkony.

Divadlo bylo fantastický, takovej trhák, ještě teď mám oči plný slz.

Herecké výkony, to se týká úplně všech.

Ještě teď jsem v takovým šoku, že vám nejsem schopna odpovědět.

Bylo to příjemný, až člověka mrazilo.

Mně se kupodivu líbila scéna a herecký výkony k tomu.

Asi Maryša.

Nemám slov, já jsem tak dojatá, že akorát můžu říkat… to bylo něco neskutečnýho, ti do toho dali duši a myslím, že Mrštíkové by se na to rádi podívali.

Před měsícem jsem to viděl v profesionálním divadle a nedá se to srovnat… amatéři jsou přeci jenom hvězdy.

Já jsem nadšená, mně se to strašně líbilo. Je to jedno z nejkrásnějších představení, které jsem mohla za svůj život v ochotnickém divadle vidět.

Rozhovor s Maryšou (Sylva Ježová)

Jaký vidíte rozdíl mezi dopoledním a večerním představením?

Já jsem byla na dopoledním představení v sále a publikum udělalo svoje - myslím tím přístup žáků a učňů ke hře. Vůbec se mi nelíbilo, jak se chovali, a to se samozřejmě projevilo na výkonu. Sama jsem učitelka, zorganizovala bych to trošku jinak. Dopolední obecenstvo mě prostě trošku zklamalo. Myslím, že Maryša se nedá hrát v sále, kde se zkrátka brebentí. Večer se hrálo skvěle, i když jsme byli pochopitelně nervózní. Ale s poučenějším publikem se hrálo dobře.

Vojta a Pepa
Vyšlo ve Větrníku č. 5
14. 10. 2008
16.10.2008     kategorie: Články